Historie Gladly S.W. v kostce

Náhodné setkání - 1 - krůček - 25.2. 2007
Začátky a hledání - březen - září 2007
Gladly Folk - 2 - krůček - září 2007 - duben 2008
První překážky
Stav beztíže - duben - červen 2008
Zlom a vzestup - 3 - krok - červen 2008.. dodnes
Průlom vlastní tvorby - přibližně od června 2008
Setkání u Čechova mlýna - 4 - osudový skok - 6.8. 2009
Patrona z války - 13.8. - 11.11. 2009
První demo na Dolňáku - 24.1. 2010
Honzův návrat - 5 - osudový skok - konec února 2010
Talent Country rádia 2010 - 6 - Velký třesk - 25.3.2010



banner

Náhodné setkání

top
Milan, Pepík a Míra

Historie kladenské skupiny Gladly S.W. má své počátky a ko-řeny v únoru 2007, na oslavě narozenin naší kamarádky v kla-denském klubu Bažina.
Milan Procházka byl tehdy na oslavu pozván jako hudebník a Pepík Mareček jako host. Je z podivem, že se tito dva do té do-by vůbec neznali, přestože se na Kladně mnoho let těsně míjeli. Pepík nepřinesl jenom pugét, ale i kytaru a celou oslavu ode-hráli spolu tak, jako kdyby spolu hráli spoustu let. Milan si ještě před tím pozval člena skupiny VHS Rebel Míru Frančeho, vynikajícího baskytaristu, což bylo symbolické, protože právě Míra byl častým hostem kapely v pozdějších dobách beztíže a temna. Tímto dnem byl mimoděk položen základní kámen k dalšímu vývoji a vzniku kapely.

Netrvalo dlouho a dvojice zakladatelů domluvila hraní kde jinde, než opět v Bažině. Mezitím Pepa přivedl baskytaristu Romana Bobeše Moravce, vynikajícího a talentovaného muzikanta, krom jiného kytaristu elitní kladenské kapely Four promile.

Začátky a hledání

top
Milan, Pepík a Bobeš

V této sestavě odehráli dva večery s tehdy ještě komerčním repertoárem a pak vznikla několikaměšiční vynucená pauza, která byla způsobena Milanovými problémy s krční páteří a tím téměř nepohyblivou levou rukou.
Po této pauze se trojice opět sešla, rozšířena o dalšího člena, foukacího harmonikáře Honzu Šmejkala, kterého stejně jako Bobeše oslovil Pepík. Oba s ním dříve hrávali ve skupině Animal Boys, na Kladně známé spíš jako Amálka.

Gladly Folk

top
Gladly Folk

Tato sestava se už trochu ustálila a vystoupila z útulné temnoty Bažiny do hospůdek v blízkém i vzdálenějším okolí pod názvem Gladly Folk.
Jako druhou domovskou scénu Gladly tehdy objevili krásnou a stylově zařízenou hospůdku v Dolním Bezděkově, kam se rádi vrací do dneška, kladeňákům velice známou "Čamrdu" ve Hřebči, restauraci na Valdeku, lesní restauraci Hřebenka a spoustu dalších.
Významějším počinem té doby, bylo vystoupení na tradiční a velice oblíbené akci T.O. Supové - Vítání jara na Valdeku. Tady kapelu prvně zvučil Renda Cais, zvukař legendárních Hop Trop a odtud existuje první videozáznam kapely. Protože je tato akce taneční, protagonisté přizvali do sestavy ještě velmi talen-tovaného a žádaného bubeníka Luďka Macha, který se tím stal jakýmsi záložákem Gladly Folk, připraven kdykoliv nastoupit na větší pódiovou akci. Vývoj se však ubíral jiným směrem a jeho účast na Vítání jara se tak stala jedinou.


Vítání jara

První překážky

top

Přestože v tu dobu panovala v kapele pohoda, brzy se ukázalo, že jí není dáno repertoár ucelit, zušlechtit a pomýšlet na vyšší mety. Blížilo se léto 2008 a s ním i první problém. Bobeš, který má krásnou práci, (vyrábí cíněné vojáčky a spoustu jiných krásných předmětů), prakticky všechny letní víkendy tráví jejich prodejem po vlastech českých a Honzovi (resp. jeho manželce Aleně :-) se blížil termín příchodu dalšího potomka a jeho možností a volného času bylo stále míň a míň.

Stav beztíže

top

Bobeš a Honziky byli stále víc a víc ze hry, až nakonec zůstali zakládající členové kapely, Milan a Josef sami. Aby si vůbec zahráli, střídali na postu baskytary osvědčené kvality. Nejčastěji to byl již dříve zmiňovaný Míra Franče, který byl přítomen bezprostřednímu setkání a vzniku. Přestože ho kluci přemlouvali k stálému angažmá, Míra se nikdy netajil tím, že má jiné plány a chce hrát ryzí bluegrass. Hostování však slíbil kdykoliv to jen půjde.

Záskoky

Dalším milým hostem, který dělal osiřelým Gladly Folk velkou čest a reklamu, byl vždy ochotný člen známé a poulární kapely Hop Trop, Jaromír Šroub Vondra. Jeho pouhá předem avizovaná přítomnost v sestavě Gladly Folk, dokázala naplnit hospodu v Dolním Bezděkově k prasknutí.
Když už jsme ve výčtu hostů a basových záskoků, nemůžeme vynechat celému Kladnu známého mistra tlustých strun Mílu Jelínka, Kuďocha řečeného! Je ochotný pomoct jakékoliv slušnější kapele a málokterá může říct, že se tak nestalo a jeho pomoci někdy nevyužila. Milan mu proto říká (v tom nejlepším slova smyslu) - nájemný pistolník nebo častěji basový prostitut!! :-)
A takhle to šlo až do června 2008. V tu dobu se stala druhá osudová náhoda, na pohled bezvýznamná, ale pro další vývoj zcela zásadní...

Zlom a vzestup

top

V tu dobu zašel milan s Pepíkem do Country klubu Dřevák na pravidelný koncert skupiny Four promile, o které již byla řeč. Na baskytaru s nimi právě zaskakoval za dlouhodobě nepřítomného Milana Chrousta Svobodu jr. excelentní hudebník, hráč na vše, co má čtyři struny a píše se v basovém klíči - Jirka Fejtek. Jeho profesionální hra udělala na Milana tak silný dojem, že navrhnul Pepíkovi, aby mu zkusil zavolat. Jirka bez váhání souhlasil...
Této události předcházelo v tomto mrtvém období časté scházení dvou zakládajících členů kapely a na jednom z nich přinesl Josef svojí písničku Vítr nad Berounkou, kterou tehdy pracovně nazýval - "S velkou úctou". Milan jí byl zcela unešen, protože krom jiných důvodů byla určena právě jemu a jeho vorařské kariéře kapitána na lodi Zlatý úhoř. Oba kytaristi jí zhruba zaranžovali, nazkoušeli a.. jak to souvisí s příchodem Jirky Fejtka? Prostě...
V den, kdy s nimi poprvé nastoupil, symbolicky hrála trojice muzikantů Berounku také v premiéře. Bylo to v restauraci na Valdeku. Tehdy ovšem nikdo netušil, že u Gladly Jirka zakotví a tato písnička se stane hitem a kultem nejen na kladensku..

Milan, Pepík a Jirka=

Jirkova bohatá basová kariéra nejen na Kladně, ale později i v Praze, schopnost zaskakovat i s těmi největšími a legendárními hvězdami ve všech možných žánrech, nebyla žádným tajem-stvím. Skutečnou záhadou však zůstává, jaký potenciál tehdy u Milana s Pepou odhalil a jaká konstelace hvězd způsobila, že po onom víkendu sám volal, kdy že budou zase hrát.. A je u Gladly dodnes.
Následující období plynulo v klidu, pohodě a trojice vystupovala skoro každý pátek. Převážně v Bažině, Dolním Bezděkově, na Valdeku, Hřebenkách, Dědkově mlýně, restauraci v Pivovaru v Unhošti, Country Chaloupce v Kladně a dalších hospůdkách, kde pomalu, ale jistě tvořila repertoár a přidávala stále nové písničky. Kromě zatím jediné vlastní - Vítr nad Berounkou, to byl výhradně průřez napříč domácím folk & country.

Průlom vlastní tvorby

top

Souběžně s tímto obdobím častého vystupování, běžela ruku v ruce etapa prolomení jakéhosi tvůrčího ostychu, který dobře znají všechny amatérské kapely. Milan jednou požádal Pepíka, aby mu přinesl několik textů ze svého šuplíku. Měl jich tam hezkou hromádku, protože psal tehdy i pro bluegrassovou skupinu VHS Rebel.
Pepík mu jich přinesl asi deset a u Milana vypukla nečekaná tvůrčí katarze! :-) Ještě toho dne se mu podařilo zhudebnit hned tři z nich: Patronu z války, Deníček a Sen o krajince. To před-znamenalo další autorskou budoucnost a kapela brzy písničky nazkoušela a zatím nesměle je nabídla posluchačům.
Posléze přinesl Pepa svojí další kompletní písničku Stroj času a na těchto 5 skladbách se autorský repertoár prozatím ustálil.
Z řad nejvěrnějších příznivců se začaly brzy ozývat pochvalné hlasy a vlastní tvorba začala pomalu dobývat jejich srdce. V přípravě bylo několik dalších, čas poklidně plynul a tím bylo veškerým ambicím v oné době učiněno zadost.

Dolňák


Kapela pociťovala absenci dlouhého tónu, ale rozhodně se nedá říct, že by tuto situaci nějak usilovně řešila. Stále totiž věřili v návrat Honzy. (resp. Milan a Josef, Jirka ho vůbec neznal)
Především Milan se často zabýval myšlenkami na Honzův "comeback" a přesvědčoval ostatní, že zvuk jeho foukaček je pro naši hudbu to pravé a zásadní.
V jednom měla trojice jasno! Pokud měli zachovat aspoň trochu originální sound, styl a nezapadnout do průměru a současných trendů - nebrat banjo, ani mandolínu.
Připustili jako jedinou možnost rozšíření kapely o dobrého, ale skutečně dobrého hráče na syntetizátor, pokud by vůbec někdo takový chtěl tento žánr hrát a dál držet místo Honzovi. A tím veškeré debaty okolo tohoto tématu skončily.

Setkání u Čechova mlýna

top

Honza sice kapele sešel z očí, ale přesto udělal osudový krok. Jelikož už bylo jeho Matýskovi víc jak rok, vrátil se společně s naším kamarádem Ríšou, řečeným Routa (který je manželem Radky, na jejíž oslavě všechno začalo) na Berounku. Měli jí splouvat na lodích první týden v srpnu a se současnou sestavou Gladly se dohodli, na srazu ve Šlovicích u Čechova mlýna. Vytížený Jirka nemohl a tak ve čtvrtek 6.8. vyrazili na Berounku pouze Milan s Pepíkem jen tak, s kytarami.
Bylo překrásné počasí a když kluci dorazili na louku, parta vodáků už stavěla stany. V kiosku, kde začali brzy po svém příjezdu hrát, seděl i slavný tramp, textař, výtvarník, muzikant, kapelník a snílek Honza Vyčítal..
Přestože je o něm známo, že v přírodě hledá klid, relax a od vodáckých kapel se spíše distancuje, netrvalo dlouho a seděl s partou u stolu. Kluci dostali zákaz hrát cokoliv od něj, (prý by si připadal jako v práci) přičemž zjistili, že je to podstatná část komerčního repertoáru :-) Sputili tedy svoje písničky a při Patroně z války Honza zpozorněl..


Vyčí


Z další produkce už nebylo nic. Honza si nechal písničku zahrát ještě několikrát a přestože bylo už po půlnoci, volal manažerovi Greenhorns, Milanovi Černému. Kluci se dozvěděli, že má slavná kapela roztočené nové album a pro Patronu by se na ní snad ještě mohla najít volná stopa.
Že by tohle mohl být zlom, klika nebo šťastná náhoda si kluci nepřipouštěli. Přece jen byla pozdní hodina, ale ráno je Honza ubezpečoval, že všechno platí..
Druhý den po návratu domů však přišla Milanovi SMS od Honzy Vyčítala, aby neprodleně poslali demo, noty a text. Tak to už vypadalo vážně!
V sobotu 8.8. se na festivalu ve Slabcích, kde hráli Hop Trop domluvil Milan s Rendou Caisem a hned v neděli se uskutečnila v kladenském Dřeváku historicky první nahrávka, kterou Gladly pořídili a vše se "pak poslalo na tu adresu", jak symbolicky zní v Patroně z války.
"Odpověď blesková, přišla mi po netu" Nebyla sice blesková, ale asi za čtyři dny volal Milanovi manažer Milan Černý, že všichni se vším souhlasí a písnička Patrona z války se bude natáčet!

Patrona z války

top

První holčička zatím ještě neznámých rodičů se vydala na zkušenou a není proto divu, že si to Gladly jaksepatří užívali. O nenápadné regionální kapele jen málokdo věděl, že má svojí vlastní tvorbu, vlastně téměř nikdo, jen v několika málo hospůdkách, kde doposud hrávali. A najednou o jejich písničku projevil zájem jeden z otců a průkopníků žánru! To už by mohlo znamenat průlom a povzbuzení.
Pro kapelu, resp. především pro oba autory tak začalo hektické období o kterém nemohli ani tušit, že je to teprve začátek a jejich minimálně hudební, ale do značné míry i soukromé životy doznají velkých změn..
Neuplynul ani týden a Honza Vyčítal volal, aby kluci přijeli do Prahy a vzali sebou ještě další texty, především s válečnou tématikou. Místem setkání byla famózní stylová restaurace na způsob leteckého muzea - Wings club, místo kde Vyčítal tráví hodně času a kde vznikají mnohé jeho nápady a projekty.
Setkání bylo obestřeno záhadou, která se však brzy odhalila v plném světle. Přišel ještě kapelník a zakladatel Taxmenů Jarda Čvančara a protagonista CD, poslanec PČR Petr Bratský.
Mluvilo se o připravovaném CD, o Patroně, kterou Honza všem ostatním pouštěl, ale hlavní důvod byl Honzův nápad - totiž Greenhorni, Taxmeni a Gladly měli odehrát koncert pro válečné veterány a to nikde jinde, než na Staroměstském náměstí!!:-) Milan s Pepou hráli všemi barvami, ale snažili se nedat nic najevo. Koncert se měl konat 28. října. Bylo tedy relativně dost času, tak proč se vzrušovat. :-)
4. září dostali autoři Patrony od Milana Černého avizo, že nahrávací den na jejich vokály je 7.9. a v ten den Milan s Pepíkem nastoupili do studia Musicbox na Žižkově. Po několika přehráních, kdy si nafrázovali Honzovu interpretaci, byla na-hrávka hotová. Zvukař Lubomír Chmelař byl spokojen.
Přesně o měsíc později byli kluci pozváni na focení obalu do Wings Clubu, kde si Honza Vyčítal připravil překvápko - spoře oděnou dívčinu. Nevěděl o tom ani zbytek kapely.


Wings Club

Začátkem listopadu si už kluci jeli do Wings clubu přezdívá, pro naturálie - dva kartony hotových cédéček Bůh mi seslal krásný ráno. Patrona z války dostala v pořadí stop číslo 12.
Na 11. listopadu byli Milan s Pepou pozváni na křest CD do Balbínovy restaurace, kde měl premiéru i videoklip k ústřední písničce alba - Bůh mi seslal krásný ráno.


Křest CD

První demo na Dolňáku

top

Písničkou na CD Greenhornů ale neměla spolupráce Gladly s Honzou Vyčítalem končit. Měl ještě několik dalších plánů, především spolupráci na výběrovém albu zapomenutých perel trampské hudby a jejich vývoji do současné moderní trampské písničky, reprezentované několika skladbami od Gladly.
To kapelu přiměli, aby začala uvažovat o pořízení svojí první průřezové nahrávky. Na zvuk a mastering se jim nabídl Petr Pakr, toho času zvukař rádia Relax. Po několika zkouškách se trojice i se zvukařem sešla 24.ledna 2010 v hospůdce na Dolním Bezděkově, kde jim Petr Špiroch vytvořil útulné imrovizované studio.
Nahrávka proběhla celkem hladce, prakticky "live", nepřihrávaly se studiově ani nástroje, ani hlasy. Nahrávání dvaceti písniček trvalo bezmála 8 hodin, téměř bez přestávky a syrový záznam byl na světě.


Nahrávání dema

Petr Pakr nahrávku upravoval zhruba týden a vzhledem k tomu, v jakém se pořizovala kalupu, nevypadala vůbec špatně.
Hned za pár dní jí dostal Honza Vyčítal a kapela čekala na jeho vyjádření. To nakonec přišlo až po dost dlouhé době a zdálo se, že s dalších projektů už mnoho nebude. Honza měl v té době zdravotní problémy a zdálo se, že už ho další, především lyrické písničky tolik neoslovily. Ještě je potřeba dodat, že se nekonal ani onen slavnostní koncert na Staroměstském náměstí, což Gladly trochu zklamalo, ale daleko více to uvítali, protože v tuto dobu měl pro změnu velké zdravotní problémy Jirka Fejtek a kluci byli opět odkázáni na staré, dobré záskokáře.
Nicméně Gladly už měli přece jenom něco v ruce. Nahrané písničky, které nejbližší okolí hodnotilo velice kladně a Patronu, která se stále víc a víc drala na výsluní.
A právě mnozí z těchto kamarádů a příznivců začali stále víc a častěji hovořit o blížícím se Talentu Country rádia 2010 a nabádat kapelu, aby se do soutěže přihlásila.
Proč ne, mysleli kluci, to by ovšem chtělo zpátky Honzu s jeho brilantní harmonikou..

Honzův návrat

top

Kluci si nedělali nejmenší iluze, že by Honza skočil naplno do veškerého dění okolo kapely, ale mluvilo se jen o nahrávce do Talentu a s tím Honziky rád souhlasil. Dostal novou nahrávku s 20 písničkami, aby se pomalu dostal do obrazu a mohl si udělat představu o svém místě v aranžmá jednotlivých skladeb.
Demo však splnilo ještě jeden, nikoliv nepodstatný účel: Gladly ho rozdali asi 25 nejbližším příznivcům a kamarádům s žádostí, aby vybrali svoje 3 tipy do Talentu Country rádia. Vznikl tak zajímavý a cenný první průzkum a ten vygeneroval 3 skladby - Vítr nad Berounkou, Životy a Deníček.
Termín uzávěrky soutěže - 21.3. se blížil a bylo potřeba pořídit novou nahrávku, pochopitelně už s Honzovou foukačkou. Petr Pakr byl nezvěstný a později se ukázalo, že je na horách a tak Milan 13.3., v sobotu večer zavolal zvukaři populární kladenské rockové skupiny Anopheles, Honzovi Juríkovi. Kluci věděli, že mají slušnou zkušebnu, kde by se mohl záměr uskutečnit. Honza souhlasil, ale neměl bohužel paměťovou kartu, takže zbývalo zavolat opět Rendovi Caisovi, který slíbil, že přijde taky.
V neděli ráno se všichni sešli ve zkušebně, kluci vybrali pro jistotu 8 písniček a za 3 a půl hodiny byla nahrávka hotová!


Nahrávání dema

Tentokrát už částečně studiová. Kytary s basou jako základ a přihrávala se harmonika a zpěvy. Renda se dal hned po neděli do úprav a ve čtvrtek předal CD s 8 písničkami Milanovi. Bleskově se potvrdil původní záměr výběru třech písniček a v pátek už vezl Honziky veškeré materiály do rádia - dva dny před uzávěrkou, která byla v neděli! :-)
O šest dní později přišel na Milanův soukromý mail dopis z Country rádia (kapelní mail ještě neexistoval a webové stránky taky ne) který začínal:

Ahoj - dobrý den
Je nám milým potěšením zvěstovat Vám zprávu, že Vaše hudební těleso Gladly S.W. bylo vybráno mezi TOP 10 účastníků soutěže Talent Country rádia 2010...

Jestliže jsou členové kapely dotazováni na období, či datum vzniku Gladly S.W. v současné sestavě a podobě, byl pravděpodobně základní kámen položen v okamžiku, kdy Milan předal Honzovi demo s dvaceti písničkami a začalo se pracovat na nahrávce pro Talent Country rádia.
Dopisem od programového ředitele Country rádia Tomáše Domečky o nominaci do elitní desítky v soutěži však dostaly události prudký spád a to ještě vůbec nikdo netušil, co bude následovat..
Pokud se píše historie kapely je dost důvodů považovat tento okamžik a datum 25.3. 2010 za definitivní návrat Honzy Šmejkala do sestavy a vznik Gladly S.W. tak, jak ji posluchači znají dodnes!

Gladly S.W:

Talent Country rádia 2010

top

Od okamžiku, co Gladly S.W. dostali vyrozumění z rádia, nastalo období, kdy se spoustu věcí museli učit, spousta věcí byla nových a kapela na ně musela reagovat.
Milana kontaktovalo Country rádio a musel po telefonu namluvit zvukovou vizitku soutěžní písničky. Druhou novinkou bylo založení vlastních webových stránek, protože se o kapele začínalo mluvit. Stalo se tak 21. března 2010 a stránky byly zřízeny prozatím pod webovou službou Webnode. Nutno dodat, že se velice ujaly a kapele sloužily více než rok.
Další věcí s kterou se museli kluci seznámit a vypořádat, byl první rozhovor do článku v Kladenském deníku. Článek vyšel přesně v den, kdy v Country rádiu zazněla poprvé písnička Vítr nad Berounkou - 1. dubna 2010.
To že se Gladly S.W. dostali do TOP desítky, považovali oni sami i jejich nejblížší okolí za obrovský úspěch, protože kapela vlastně vznikla těsně před Talentem Country rádia a vlastně tak trochu na jeho popud a za tím účelem. Nikdo nepomýšlel na víc, ale jak soutěžní dny běžely a zvědavost se stávala nesne-sitelnou, pomalu kluci přece jenom slevovali z pořadí od deseti směrem dolů. Shodli se na tom, že pokud skončí kolem pátého, šestého místa, budou maximálně spokojeni..
Kolem kapely se pomalu začala formovat stále početnější skupina fanoušků, především z Kladna a okolí, která soutěž prožívala s neskrývanými a upřímnými emocemi. Soutěžní písně zněly v pravidelných intervalech denně od 8 do 17 hodin a nikdo si netroufal odhadovat prognózu jejich pořadí.
Zhruba po 10 dnech konečně zahřmělo!! Tuším, že to byla Jitka Koutná, z jejichž úst poprvé zaznělo průběžné pořadí směrem od 10 dolů. Gladly S.W. pořád nikde.. Při čtení písničky na druhém místě, kterou byla Ty, já a kamión, Standy Čermáka, vypukl v kladenském táboře příznivců Gladly S.W. jásot. Ano, skladba Pepíka Marečka - Vítr nad Berounkou vedla v soutěži a to údajně se značným náskokem.
Následovalo několik euforických dní, kdy Country rádio ujišťovalo, že Gladly S.W. vedou s náskokem několika stovek hlasů. Kapela mohla pro upevnění pozice udělat jen velice málo. V období kdy začal Talent jí znal opravdu jen nevelký okruh posluchačů, nikdy v této formaci nehráli na velkých pódiích, sálech a festivalech, takže zbývalo apelovat jen na svoje rodiny, nejbližší kamarády a fanoušky.
Ještě v předvečer uzávěrky základní části, bylo vedení Gladly S.W. deklarováno jako zcela jasné, ale druhý den se opět ukázalo, že nic není předem jisté. Skupina Šťastní a veselí na poslední chvíli předběhla Gladly S.W. i Standu Čermáka a do finálových bojů postoupila na prvním místě!
Nicméně Gladly S.W. byli ve finále a krásný sen pokračoval. Body se vynulovaly a jelo se nanovo, s čistým štítem. Teď už kluci přece jenom něco málo podnikli. Objevily se zprávy, že na toku Berounky pro ně hlasuje značné množství lidí a kapela se vydala na reklamní cestu po celém toku, asi s 50 plakáty. Spoléhali hlavně na Milanovu znalost řeky a spoustou jeho známých a kamarádů, kteří tam bydlí a žijí. Nakolik byla cesta efektivní, je těžko odhadnout, protože mimo sezónu bylo na Berounce mrtvo, nikde ani živáčka. Ale pro klid svědomí to bylo snad jediné, co Gladly pro hlasy mohli udělat.

A potom přišel infarktový den - 3.května a vyhlášení celkového vítěze Talentu CR 2010. Krátce po 13. hodině sestoupil z nebeských výšin (jak řekl moderátor Milan Schmidt) sám velký archivář 1. kategorie Bezi junior a ceremoniál započal.

Na historii se dál pracuje. Mějte prosím strpení

 

 

 

home zpět nahoru

© 2010 GLADLY S.W. All rights reserved,  Graphics Design - Milan Procházka, Webmaster - Petr Braun